Ovoce a zelenina-old

Obsah vitaminu K v zelenině

Listová zelenina (zelí, kapusta, špenát, brokolice, růžičková kapusta, hlávkový salát, ledový salát, čekanka, řeřicha, brukev, nať petržele nebo celeru, bambusové výhonky, chřest) obsahuje velké a zároveň nestabilní množství vitaminu K. Je možné ji v nepatrném množství (např. jeden list hlávkového salátu) použít na ozdobení jídla. Vzhledem k tomu, že obsah vitaminu K v této zelenině je nejen vysoký, ale v jednotlivých porcích jídla i velmi odlišný (např. u zelí kolísá od 62 do 1540 μg vitaminu K na 100 g zelí), není možné zajistit vyrovnaný příjem vitaminu K ani pravidelným příjmem stejně velkých porcí, a je tedy optimální nahradit listovou zeleninu v jídelníčku zcela jinou zeleninou nebo ovocem.
Potraviny s vysokým, ale stabilním obsahem vitaminu K (olivy, červená řepa) lze v menším množství u většiny osob do jídelníčku pravidelně zařadit. U některých jedinců může vést příjem většího množství těchto potravin k neúčinnosti warfarinu, a pak je nutné tyto potraviny vyloučit.
Zeleninu se středním obsahem vitaminu K (luštěniny, rajčata, papriky, okurky, kedlubny a další zelenina s výjimkou kořenů mrkve, petržele a celeru) se doporučuje zařazovat do stravy pravidelně v množství podle Vašich zvyklostí. Osvědčilo se dodržování týdenních rozpisů oblíbené zeleniny.
Kořenová zelenina (mrkev, celer, petržel, ředkvičky) obsahuje málo vitaminu K a je možné ji jíst v různém množství, není nutná pravidelnost.

Obsah vitaminu K v ovoci

Doporučuje se nejméně jeden kus ovoce denně. Většina ovoce má relativně nízký obsah vitaminu K, proto je možné ho zařadit do jídelníčku i ve větším množství. Střední obsah vitaminu K mají sušené švestky, mango, hroznové víno, ostružiny a maliny. Příjem tohoto ovoce je třeba omezit na obvyklé množství, nebo tímto ovocem nahradit denní porci zeleniny. Kiwi a avokádo obsahují větší množství vitaminu K a je třeba jejich konzumaci omezit na maximálně jeden kus za den.