Antikoagulační léčba

Srážlivost krve a trombóza

Důležitou vlastností krve je schopnost srážet se v místě poranění cévy s cílem zabránit vykrvácení. Někdy ovšem dochází k nežádoucímu srážení krve uvnitř cévního řečiště. Důsledkem tohoto stavu, nazývaného trombóza, může být infarkt myokardu, mozková mrtvice či plicní embolie. V méně závažných případech, například při trombóze v žíle, nemůže krev dobře protékat a postižená část těla (nejčastěji se to týká nohou) oteče a bolí.

Odstranění krevní sraženiny

Krevní sraženinu (trombus) je možné chirurgicky odstranit nebo ucpaný úsek cévy „obejít“ našitím by-passu, což se využívá především u velkých tepen. Pokud je zapotřebí ucpanou cévu velmi rychle zprůchodnit, například v případě velké plicní embolie nebo mozkové mrtvice, podávají se trombolytika – léky rozpouštějící krevní sraženinu, ovšem za cenu vyššího rizika krvácení. Další možností je mechanické zprůchodnění tepny katetrizační metodou, což se využívá především u infarktu myokardu.

Léčba antikoagulancii

Nejčastěji se ovšem trombóza léčí antikoagulancii, tedy léky zpomalujícími srážení krve. Ty zabraňují narůstání krevní sraženiny a umožňují našemu organizmu, aby ji postupně sám rozpustil. Jednou z možností antikoagulační léčby je léčivá látka warfarin. Warfarin podávaný v tabletách je charakteristický pomalým nástupem účinku, proto může být zpočátku podáván souběžně s injekcemi nízkomolekulárního heparinu.

Preventivní léčba antikoagulancii

Warfarin je jako jedna z možných antikoagulačních léčivých látek také často podáván preventivně, a to pacientům s významnými rizikovými faktory pro vznik trombózy. Těm je doporučena antikoagulační léčba s cílem zabránit vytvoření krevní sraženiny.